Materiály
Titan
Titan (Ti, latinsky Titanium) je futuristický, velice lehký a tvrdý kov světle šedé barvy. Titan je hypoalergenní kov (nezpůsobuje alergické reakce) s vynikající odolností vůči korozi a výbornými mechanickými vlastnostmi.
Na Zemi je to hojně vyskytující se kov, průměrný obsah titanu v zemské kůře činí zhruba 6 kg na 1 tunu zemské kůry – je to desátý nejrozšířenější prvek periodické soustavy. V přírodě se však titan vyskytuje značně rozptýlený – čistý titan se na Zemi téměř nevyskytuje, nejčastěji se získává z ilmenitu nebo rutilu. Použitý výrobní proces je poměrně složitý, což se odráží ve vyšší ceně titanu. Velmi vzácně se vyskytuje titan ryzí. Poprvé byl ryzí titan nalezen až v roce 1991 ve formě dvou vloček o rozměrech 1.2 × 0.8 mm.
U nových šperků je barva titanu téměř identická jako barva chirurgické oceli, zvlášť pokud jsou leštěné. U matového povrchu je ocel v porovnání s titanem přeci jen o trošku světlejší.
Oproti tradičním kovům používaným ve šperkařství titan lépe odolává díky vyšší tvrdosti i dlouhodobému nošení bez hlubokých vrypů. A to i u tak namáhaných šperků, jako jsou prsteny.
Hlavní výhody titanu jsou jeho velmi vysoká biokompatibilita, která titan předurčuje pro dentální a chirurgické implantáty. V současné době přibývá stále více lidí, u kterých se projeví alergie na kovy jako jsou nikl, kobalt a chrom nebo také zlato a stříbro. Titan je pro alergiky jeden z mála vhodných kovů, který absolutně nereaguje s pokožkou ani tkáněmi. Je to nemagnetický kov. Příjemná je i velmi nízká hmotnost titanu a nízká tepelná vodivost, kterou oceníte zvlášť při nízkých teplotách, šperky z něj nestudí.
Titan se vyrábí v několika modifikacích od čistého kovu, který je měkký a tvárný až po velmi tvrdé slitiny.
+ hypoalergenní kov, vysoká biokompatibilita
+ neobsahuje nikl
+ velmi nízká hmotnost
+ vysoká tvrdost
+ velmi vysoká odolnost vůči korozi
– tmavší barva, zvlášť matový
– prsteny nelze zmenšovat
– složitá výrobní technologie / zpracování
Zlato
Zlato (Au, latinsky aurum) je chemicky odolný, velmi dobře tepelně i elektricky vodivý, ale poměrně měkký drahý kov žluté barvy. Pevnost a tvrdost zlata je možné zvýšit přidáním jiných kovů.
Zlato je v zemské kůře značně vzácným prvkem, nalezneme ho tam průměrně až 0,4 mg zlata na 1 tunu horniny a v moři dokonce až 6 mg v jednom metru krychlovém. Moře a oceány na naší planetě v sobě ukrývají stále okolo jednoho milion tun zlata. Ve vesmíru připadá na jeden atom zlata přibližně 300 miliard atomů vodíku.
Zlato se používá zejména k výrobě šperků a to ve formě slitin se stříbrem, mědí, zinkem, palladiem či niklem, díky těmto přidaným kovům lze vyrobit zlato různých barev.
Ryzí zlato je příliš měkké a šperky z něj zhotovené se nehodí pro vysokou zátěž při nošení. Příměsi palladia a niklu navíc zbarvují vzniklou slitinu – vzniká tak v současné době dosti módní bílé zlato nebo růžové. Obsah zlata v klenotnických slitinách neboli ryzost se vyjadřuje v karátech, nejpoužívanější slitina je 14karátové zlato (14kt / 585/1000 dílů, neboli 58% ryzího zlata. Ryzí zlato je 24karátové (24kt / 999/1000 dílů)
+ světlá barva
+ velmi dobrá odolnost vůči korozi
+ většinu prstenů lze zvětšovat i zmenšovat
– alergici zlato hůře snáší
– zlato je mekčí, než titan či ocel
– ještě vyšší hmotnost než ocel
Chirurgická ocel
Chirurgická ocel je velmi tvrdý, poměrně těžký kov, světlé barvy. Je barevně stálá, nečerná, neoxiduje. Vetšinou populace je dobře snášena.
Základem oceli je austenitická struktura, která je dána hlavními legujícími prvky, a to chromem a niklem. Tato slitina, která obsahuje až 18% chromu a 10-12 % niklu je velmi stabilní a využívá se v nejrůznějších oborech lidské činnosti. Počínaje nádobím a konče chirurgickými implantáty. V této souvislosti se mluví o tzv. chirurgické oceli.
+ hypoalergenní kov
+ světlá barva
+ nízká cena
+ velmi dobrá odolnost vůči korozi
+ vysoká tvrdost
– vyšší hmotnost než titan
– obsahuje nikl, nikl se neuvolňuje
– prsteny nelze zmenšovat
